Makroekonomický pohled

Česká p2p půjčková tržiště mají jednu drobnou chybu. Mají poměrně krátkou historii. Když se podívám do zahraničí, investor může odhadnout dle historických údajů svůj potenciál výnosu i riziko. Sice se říká, že “historické výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích”, ale jistou informaci nám to o trhu jako celku dává. Bohužel v případě České republiky čísla se statistickou signifikancí prímo od P2P aukcí chybí a tak si musíme vystačit s makroekonomickým pohledem. Což nám určitý přehled poskytne.

Objem trhu se spotřebními úvěry

Tržiště peer to peer půjček v zahraničí i u nás cílí (až na výjimky) převážně na sektor nezajištěných úvěrů, které nejsou ručeny nemovitostí ani jinou zástavou. Jaká je velikost tohoto trhu? Objem vydaných spotřebních úvěrů dle údajů ČNB k 31.7.2015 je následující:

Kategorie úvěru	Stav k 31.7.	Nově vydané v měsíci 7/2015
Spotřební úvěry	169,2 mld. Kč	6,7 mld. Kč
Kontokorenty a debety na BÚ	156,1 mld. Kč	22,9 mld. Kč
Kreditní karty	30,9 mld. Kč	30,1 mld. Kč

Zdroj: ČNB , [2]

P2P půjčková tržiště mohou ambiciózně v nejbližších letech uvažovat až o 10% podílu na trhu, což je měsíčně 670 milionů Kč jen ve vydaných spotřebních úvěrech (bez KTK a karet).

Průměrné úrokové míry v ČR

Pokud se podíváme na úvěrové smlouvy uzavřené v červenci 2015, průměrné úrokové sazby na českém trhu dle ČNB byly dohodnuty ve výši:

Úvěry na spotřebu	12,58 % p.a.
Kreditní karty	20,48 % p.a.
Úvěry na nákup byt. nemovitostí (pro účely srovnání)	2,54 % p.a.

Vývoj úrokových měr je zřetelný z následujícího grafu. Úroky ze spotřebních úvěrů jsou relativně stabilní. Narozdíl od nich zaznamenávají úrokové míry hypoték trvalý pokles.

 

 

Z těchto čísel je možné odhadnout nakolik je trh spotřebních úvěrů pro česká p2p půjčková tržiště atraktivní. Běžné úroky na českém trhu jsou 12,5 % u spotřebáku a 20,5 % na kreditních kartách. To může lecos napovědět o teoretických výnosech pro investory.

Pojďme se však podívat na rizika.

Míra Selhání

Nesplácené úvěry zvyšují náklady investorů, kteří musejí pokrýt náklady vymáhání a v krajních případech úvěry úplně odepsat. Česká národní banka udává míru bankovních úvěrů v selhání (podobně jako např. FED deliquency rates). Jde o problémové, podezřelé a nesplácené úvěry. Obdoba bankrotu nebo jinak default rate.

 

 

Na svém historickém dně byly defaulty těsně před krizí na začátku roku 2008. Po nástupu krize následoval výrazný nárůst bankrotů a selhání splátek ve všech kategoriích úvěrů. Míra defaultů u spotřebních úvěrů činí prakticky od roku 2011 cca 12%.

Pokud se podíváme na absolutní čísla, dosáhla výše jistiny spotřebních úvěrů v selhání v červnu a červenci 2015 výše  25,5 miliard Kč což je objem historicky nejvyšší.

Odhad čistých výnosů

Po započtení míry defaultů u nezajištěných úvěrů (jedná se o hrubý výpočet) zůstává pro banku čistý výnos úroků ze spotřebních úvěrů (bez poplatků) méně než 1% a čistý výnos z kreditních karet cca 8%. To opravdu není moc.

Stranou necháváme možnost vymáhání zesplatněných úvěrů, jelikož nemám k dispozici relevantní údaje o exekucích.

Zůstává tedy otázkou jaké úrokové míry musí investor dosáhnout na p2p tržišti, aby pokryl své náklady a vydělal. Věřím tomu, že cílová skupina klientů žádajících nezajištěné spotřební úvěry přes české p2p platformy je ta samá, jejíž míra selhání je historicky 12%. Přesto, že vycházíme z čísel bank, není důvod se domnívat, že by míra selhání byla výrazně odlišná u nebankovních subjektů.

Čas ukáže, jaké míry selhání budou mít české p2p platformy, jak kvalitní mají scoring, nakolik realistickou strukturu úrokových měr a na jaké skupiny žadatelů o úvěr cílí.

V dalším článku připravíme shrnutí p2p platforem působích na českém trhu.