Makroekonomický pohled
Česká p2p půjčková tržiště mají jednu drobnou chybu. Mají poměrně krátkou historii. Když se podívám do zahraničí, investor může odhadnout dle historických údajů svůj potenciál výnosu i riziko. Sice se říká, že “historické výnosy nejsou zárukou výnosů budoucích”, ale jistou informaci nám to o trhu jako celku dává. Bohužel v případě České republiky čísla se statistickou signifikancí prímo od P2P aukcí chybí a tak si musíme vystačit s makroekonomickým pohledem. Což nám určitý přehled poskytne.
Objem trhu se spotřebními úvěry
Tržiště peer to peer půjček v zahraničí i u nás cílí (až na výjimky) převážně na sektor nezajištěných úvěrů, které nejsou ručeny nemovitostí ani jinou zástavou. Jaká je velikost tohoto trhu? Objem vydaných spotřebních úvěrů dle údajů ČNB k 31.7.2015 je následující:
Kategorie úvěru | Stav k 31.7. | Nově vydané v měsíci 7/2015 |
Spotřební úvěry | 169,2 mld. Kč | 6,7 mld. Kč |
Kontokorenty a debety na BÚ | 156,1 mld. Kč | 22,9 mld. Kč |
Kreditní karty | 30,9 mld. Kč | 30,1 mld. Kč |
Zdroj: ČNB , [2]
P2P půjčková tržiště mohou ambiciózně v nejbližších letech uvažovat až o 10% podílu na trhu, což je měsíčně 670 milionů Kč jen ve vydaných spotřebních úvěrech (bez KTK a karet).
Průměrné úrokové míry v ČR
Pokud se podíváme na úvěrové smlouvy uzavřené v červenci 2015, průměrné úrokové sazby na českém trhu dle ČNB byly dohodnuty ve výši:
Úvěry na spotřebu | 12,58 % p.a. |
Kreditní karty | 20,48 % p.a. |
Úvěry na nákup byt. nemovitostí (pro účely srovnání) | 2,54 % p.a. |
Vývoj úrokových měr je zřetelný z následujícího grafu. Úroky ze spotřebních úvěrů jsou relativně stabilní. Narozdíl od nich zaznamenávají úrokové míry hypoték trvalý pokles.

Z těchto čísel je možné odhadnout nakolik je trh spotřebních úvěrů pro česká p2p půjčková tržiště atraktivní. Běžné úroky na českém trhu jsou 12,5 % u spotřebáku a 20,5 % na kreditních kartách. To může lecos napovědět o teoretických výnosech pro investory.
Pojďme se však podívat na rizika.
Míra Selhání
Nesplácené úvěry zvyšují náklady investorů, kteří musejí pokrýt náklady vymáhání a v krajních případech úvěry úplně odepsat. Česká národní banka udává míru bankovních úvěrů v selhání (podobně jako např. FED deliquency rates). Jde o problémové, podezřelé a nesplácené úvěry. Obdoba bankrotu nebo jinak default rate.

Na svém historickém dně byly defaulty těsně před krizí na začátku roku 2008. Po nástupu krize následoval výrazný nárůst bankrotů a selhání splátek ve všech kategoriích úvěrů. Míra defaultů u spotřebních úvěrů činí prakticky od roku 2011 cca 12%.
Pokud se podíváme na absolutní čísla, dosáhla výše jistiny spotřebních úvěrů v selhání v červnu a červenci 2015 výše 25,5 miliard Kč což je objem historicky nejvyšší.
Odhad čistých výnosů
Po započtení míry defaultů u nezajištěných úvěrů (jedná se o hrubý výpočet) zůstává pro banku čistý výnos úroků ze spotřebních úvěrů (bez poplatků) méně než 1% a čistý výnos z kreditních karet cca 8%. To opravdu není moc.
Stranou necháváme možnost vymáhání zesplatněných úvěrů, jelikož nemám k dispozici relevantní údaje o exekucích.
Zůstává tedy otázkou jaké úrokové míry musí investor dosáhnout na p2p tržišti, aby pokryl své náklady a vydělal. Věřím tomu, že cílová skupina klientů žádajících nezajištěné spotřební úvěry přes české p2p platformy je ta samá, jejíž míra selhání je historicky 12%. Přesto, že vycházíme z čísel bank, není důvod se domnívat, že by míra selhání byla výrazně odlišná u nebankovních subjektů.
Čas ukáže, jaké míry selhání budou mít české p2p platformy, jak kvalitní mají scoring, nakolik realistickou strukturu úrokových měr a na jaké skupiny žadatelů o úvěr cílí.
V dalším článku připravíme shrnutí p2p platforem působích na českém trhu.
Zajímavý článek, který se dotýká citlivé oblasti P2P půjček a tou je možnost prověřovat jednotlivé žadatele o půjčku jak ze strany P2P platformy – zprostředkovatele, tak ze strany investora.
Pochopitelná nevýhoda článku je, že počítá pouze s průměry. Jenže průměr aukce toho ve skutečnosti neřekne příliš o konkrétních aukcích, konkrétních investorů.
Pokud se například investor zaměřuje na půjčky s úrokem 30 – 35%, jaké umožňuje třeba http://www.bankerat.cz nebo http://www.benefi.cz, tak je jasné, že půjde o celkem rizikové půjčky a investor potřebuje dostatečný zisk, aby mu to rizika vyvážilo.
Pokud půjde o půjčky pro bonitní klienty, kde samotná platforma žadatele pečlivě prověřuje a i investor používá zdravý rozum, tak tam ten úrok bude třeba 5% až 10% jako má http://www.banking-online.cz, ale dá se rozumně očekávat i mnohem vyšší míra spolehlivosti. V zahraničí je u podobného typu půjček default kolem 2 – 3%.
A je pak samozřejmě na každém investorovi jaký styl investování mu vyhovuje, případně jak své investice v P2P rozloží.
Jinak komplikace u splácení jsou sice nepříjemné, ale ještě to neznamená, že je celá půjčka odepsaná.
Aktualni clanek uvadi, ze 490 000 Cechu ma problem se tremi a vice exekucemi.
http://www.novinky.cz/ekonomika/381128-pul-milionu-cechu-dluzi-tolik-ze-to-uz-asi-nevrati.html
P2P odstraňuje provozovateli rizika. Zprostředkovává jiným riziko za fixní zisk. Nepochybuji, že přikročí (možná zprostředkovaně) k odkupu defaultu např. za 20% a ziskovost bude zase zajímavá.
V poslední době se těch P2P lending společností vyrojila docela spousta, že? Zonky, Benefi, a ještě nějaká mám dojem.
Víte víc o těch uvažovaných legislativních problémech?